Kouzelné sedlo – jak Verunka ke kouzelnému sedlu přišla

Verunka měla ráda zvířata, ale jejími nejmilejšími byli koně. Zrovna seděla v pokojíčku a pastelkami jednoho takového koně malovala. Ještě jí nebyly ani dva roky, když se na koně posadila a od té doby je milovala. Kdyby to jen trochu bylo možné, nastěhovala by si jednoho domů, přímo k sobě do pokojíčku. Rodiče jí to však nedovolili, jelikož na zahradě by mamince pošlapal kytičky. Kromě toho potřebuje svoji stát, ale o mají jen garáž a v ní jejich auto.
kůň a dívka
Maminka přišla zrovna za Verunkou a s úsměvem se jí ptala na koně. Verunka byla tak zabrána do práce, že mamince ani neodpověděla. Až teprve, když k ní přišla a zeptala se podruhé, tak přišla reakce. Verunka s psím pohledem pohlédla na maminku a zase ta stejná písnička, že by tak moc chtěla koně. Psí pohled už měla nacvičený, odkoukala ho totiž od Grejsky, což byla jejich psí slečna, malá čivava.
Maminka jí znovu řekla, že to nejde, a že je velká holka, tak to snad už chápe. Verunka sice po prázdninách měla jít poprvé do školy, takže svým způsobem byla už velká, avšak nemohla si pomoct, po koníkovi toužila stále. Všechno jde, když se chce – tuhle hlášku odkoukala pro změnu od tatínka. Maminka měla poté co dělat, aby se nerozesmála, protože jakoby v tu chvíli slyšela svého muže. Maminka jí nakonec řekla, že se poradí s tatínkem, na což Verunka jen pokrčila rameny.
Zatím šla připravovat večeři a s Verunkou zůstala Grejska. Verunka si jen tak povzdechla, že jaká je škoda, že Grejska není větší. Grejska jen nechápavě na svou paničku koukala, načež Verunka dodala, že by si ji mohla osedlat. Zatím si Verunka hrála s Grejskou a s míčkem. Druhého dne se od rána něco dělo. Maminka s tatínkem se na sebe podezřele usmívali a dokonce i šelmovsky mrkali. Mysleli si, že je Verunka nevidí, ale ta to všechno pozorovala.
koník a sedlo
Byla sobota, takže se školka nekonala, avšak Verunce bylo jasné, že s rodiče mají nějaké to tajemství. Po snídani je tatínek poslal obléknout s tím, že pojedou všichni na výlet. Verunka hned chtěla vědět kam, ale tatínek to zarazil s tím, aby se nechala překvapit. Grejska tentokrát jet nemohla, rodiče rozhodli, že zůstane doma. Verunka byla překvapená, protože Grejska s nimi běžně jezdila. Verunka se ptala, kam jedou, ale na to se jí dostalo odpovědi, že je to překvapení.
A to tedy bylo. Tatínek je přivezl do stájí, kde bylo plno koní. Verunka se neudržela a křičela, jak jsou krásní. V ústrety jim vyšla paní Anna, která byla vedoucí jízdárny. Ta jí řekla, že slyšela, že má ráda koně, a když bude chtít, tak jí naučí na nich jezdit. To se ví, že chtěla, a když to dovolili i rodiče, byla blahem bez sebe. A tak to všechno začalo.